Každý se v životě setkáváme s malými či většími obtížemi. Někdy se nám může stát, že postupně ztrácíme i trpělivost. Pravda je však taková, že pokud nás přepadne frustrace, ta ve své podstatě může situaci jenom zhoršit. Proto v té velké většině případů tvoří trpělivost hlavní a hnací sílu, která nám umožní žít lépe. Všechno má ale i své meze.
Jak se tedy zařídit? Je třeba vždy brát naše problémy jen s trpělivostí? Vždyť každá z vlastností musí mít i své slabiny.
Trpělivost není vrozená. Poznáme to hlavně u malých dětí, všechno by chtěli hned. Proto musí být rodiče důslední ve výchově, aby ho naučili dovednosti počkat si na to, co chce. Péče dospělých by nikdy neměla být skrytá.
Pokud si představíme situace typu: uvízl jsem v dopravní zácpě, která se ne a ne pohnout nebo ocitnout se před agresivitou prostředí a nemluvě o jiných závažných problémech, není vůbec snadné zůstat trpělivým a klidným. Všechny podobné situace vyžadují nemalé úsilí, aby člověk vytrval.
V dnešním světě, kde je vše uspěchané musíme odolávat stále větším náporům, stále více a více na nás doléhají věci z průběhu života. Trpělivost je nezbytná pro všechny možné typy, druhy “učení”. Umožní vám svěží rozhodnutí, pomáhá žít plnohodnotněji, dokáže nám i pomoct v zklamáních a útrapách života, ale i pomůže získat to co si umíníme. Čas, který obětujeme trpělivosti nám přinese to, co chceme. Každá okolnost vyžaduje však něco jiného, ale společná je trpělivost.
Trpělivost je síla schopná doslova “hory přenášet”. Ale nesmíme se dostat až do určitého bodu setrvačnosti, např.. utlačovaný lid se odvážil doufat, že jejich osud se může změnit. Netrpělivostí a vzpourou se “zvýrazní a naruší to, co již bylo dlouhou dobu nepřijatelné”.
Člověk, který nemá ani špetku trpělivosti vede život nesnesitelný a bez určité důležitosti. Ale pokud využijete sílu trpělivosti, naskytne se příslib lepší budoucnosti. Otevře se prostor bez omezení. Netrpělivost můžeme spojit se synonymem nenasytnosti a trpělivost s úspěchem.