Příběh úspěšné luxusní super sportovní italské automobilky začal v malé vesničce Renazzo nedaleko Bologni, kde se narodil Ferruccio Lamborghini. Syn farmářů se odmalička zajímal víc než o živočišnou a rostlinnou výrobu radši o stroje, klínové řemeny, co tyto stroje pohání a hospodářskou techniku. S tímto zájmem o techniku se rozhodl pro studium technologií v Bologni. Za doby druhé světové války byl přidělený na řecký ostrov Rhodos, kde měl na starosti údržbu automobilů.
Po vojně začal skupovat vyřazená vojenská vozidla a stavět z nich levné traktory, které v té době zničená Itálie nutně potřebovala. Poptávka po těchto traktorech byla tak veliká, že už v roce 1948 si otevřel dílnu v Centu, odkud začali ve velkém vyjíždět traktory Lamborghini. Firma se v té době jmenovala Trattori S.p.A.
V roce 1959 už úspěšný Ferruccio mimo traktorů začal rozšiřovat svůj sortiment o odkorovací kotle a klimatizační zařízení. I tento byznys mu přinesl úspěch a finance na realizování jeho největšího snu – výrobu vrtulníků. Tento sen mu ale zničila italská vláda, protože mu nebyla udělena licence na výrobu létacích strojů. Ale jak se říká, všchno zlé je pro něco dobré. A s odstupem času si to určitě uvědomil i pan Lamborghini. Svůj sen teda přenesl na zem. Jako úspěšný podnikatel už v té době vlastnil auta značky Maserati a Ferrari, se kterými ale nebyl vůbec spokojený.
Existuje víc příběhů o zrození aut Lamborghini. Tím nejrozšířenějším je údajně ten o sporu s Enzem Ferrari. Údajně došlo v továrně Ferrari ke sporu mezi pány Ferrucciem a Enzem. Došel si za ním stěžovat na kvalitu spojky v jeho voze Ferrari 250GT. Enzo Ferrari na jeho stížnost reagoval podrážděně a řekl, že Lamborghini může jezdit jedině traktorem, když neumí jezdit autem. Lamborghini se vrátil do své továrny, spojku rozmontoval a zjistil, že dodavatelem spojek je stejná firma, která dodává díly pro jeho traktory. Ve skladě našel správný náhradní díl a poruchu se spojkou si sám opravil.
Lamborghini se tedy rozhodl, že když nebudou vrtulníky, tak je čas vyměnit traktory za luxusní sportovní auta. Jeho budoucí auta měli pohánět dvanácti válcové motory. Ke konstrukci motoru si pozval mladého, talentovaného konstruktéra jménem Giotto Bizzarini, který předtím pracoval na motorech V12 pro Ferrari. Motor měl 4 vačky zdvyhající 2 velké vrtané ventily v každém válci. Výkon motoru byl neuvěřitelných 350 koní. Design auta pro tento motor navrhla firma Scaglione-Touring. Prototyp označený 350GTV se poprvé objevil na Italském autosaloně. Hned měl velký úspěch a první rok se tohoto sériového Lamborghini prodalo 130 kusů. Ferrucio, narozený ve znamení býka se rozhodl, že jeho společnost bude mít býka ve znaku auta.
Dalším vyráběným a úspěšně prodávaným autem bylo Lamborghini 400GT. Prodeje obou modelů zajistili automobilce dostatek financí na výrobu toho, co mělo přijít. Lamborghini Miura, které bylo představené v roce 1965 a patřilo mezi převratný automobil té doby. Miura byla podle odborníků skutečným super sportovním autem.
Pan Ferruciio asi rád šokoval lidi a přinesl na svět další revoluční kousek a to Lamborghini Countach. Bylo to auto, které jako první mělo dveře otevírací nahoru, což se později stalo poznávacím znakem těchto “ořů”, kteří nemuseli mít na sobě zimní pneumatiky, ale radši se proháněli po rozpáleném asfaltě.
Tyto auta nejsou skutečně pro každého, jsou symbolem luxusu a exotiky. Jsou to auta, která jsou určená jen těm nejlepším a nejúspěšnějším. Ale ani Ferruccio Lamborghini nebyl vždy úspěšný a i tato automobilka se nějakou dobu potýkala s problémy a v krizi.
Rok 1972 nebyl pro firmu vůbec úspěšný. V tom roce přišli o velké zakázky výroby traktorů do jižní Ameriky a docházeli jim finanční zdroje, firma v tu dobu zažila téměř bankrot. Traktory Lamborghini se do současnosti vyrábějí ve společnosti Same Deutz – Fahr. Firmu držel nad vodou ještě model Countach, ale Ferruccio musel prodat svůj podíl na výrobu traktorů společnosti Fiat. Krize přešla a v roce 1980 italský soud rozhodl, že společnost musí převzít nový vlastník. Sedm let společnost vlastnil Patrick Mimran se svojí švýcarskou firmou. Potom všechny překvapil, když ji prodal firmě Chrysler. Společnosti Chrysler se podařilo značku Lamborghini znovu dosatat na vrchol a to proto, že představil model Lamborghini Diablo. Chrysler se časem také pohyboval ve finančních problémech a tak musel značku prodat indonézské společnosti Megatech.
Megatech po roce představil motor s výkonem 950 koní, který ale nebyl určený pro tyto sportovní auta, ale pro závodní. Tento motor také vyhrál světové závody v této disciplíně a dodnes si drží nadvládu. Automobilka se pod jejich vedením, ale také rychle hospodářsky propadla. V roce 1995 si rozdělili firmu v poměru 60/40 indonízská společnost V Pover Tommyho Suharta a malajzská MyCom pod vedením Jeffa Yapa.
V listopadu 1996 byl do vedení této krizí zmítané automobilky dosazen Vittorio di Capua. Nešlo o člověka, co by o autech nic nevěděl. Právě naopak, byl to respektovaný manažer s více jak 40 letými zkušenostmi v automobilové společnosti Fiat. Jeho úlohou bylo uzdravit automobilku a odstranit z ní anarchii, která tam poslední dobu vládla. To se mu začalo dařit, udělal ve firmě drastické škrty a po dlouhé době se Lamborghini vracelo zase do zisku.
Dnes automobilka Lamborghini patří současnému majiteli, kterým je Audi – dceřiná společnost koncernu Volkswagen.
Logo značky – Býk Murcielago
K logu značky Lamborghini se také váže jedna historka. Psalo se 5. října 1879 a Feruccio byl na býčích zápasech. Odehrával se tam divoký boj býka jménem Murciélago a jeho španělským toreadorem, Býk bojoval v boji s obrovskou kuráží a bojovností, což vedlo toreadora k ušetření života býkovi. Ferruccio Lamborghini, zakladatel této prestižní italské automobilky si vybral býka, jako logo své firmy i z důvodu, že jeho znamení bylo býk.
